Římal a Licek dostali pozvánku do národního týmu
Jsou to přesně dva měsíce od doby, kdy byly volejbalové soutěže nejprve přerušeny, následně i zrušeny. Jak vnímali dvouměsíční půst od volejbalu dva klíčoví hráči celé sezóny Dan Římal a Martin Licek, kteří díky svým výkonům dostali také pozvánku do reprezentace. Budou se snažit prosadit v nabité konkurenci národního týmu v šestkovém volejbalu anebo budou raději své síly věnovat plážovému volejbalu?
Před dvěma měsíci nám skončila slibně rozjetá sezóna, tu asi nemůžete hodnotit jinak, než pozitivně…
Martin Licek: Samozřejmě tu sezónu na jednu stranu musíme hodnotit pozitivně, po základní části jsme skončili třetí, ale zas celý rok jsme trénovali, abychom vyprodali Kouničku a hráli před plnou halou playoff. Vždy přijde hodně lidí a to nás baví, kvůli tomu ten sport děláme.
Dan Římal: Byla to krásná sezóna, ale těšili jsme se na playoff, až se budeme moci ukázat před diváky. Ale co, teď už to stejně nezměníme.
Vaše role se letos poměrně změnily, z náhradníků jste součástí základní osy týmů, hodně jste se posunuly i osobně, herně i psychicky.
Martin: Mně tato sezóna dala opravdu hodně. Mé výkony nebyly úplně stabilní, letos se to trochu zlepšilo, ale pořád chci na tom ještě dále pracovat. Myslím, že pro nás oba i pozvánka do reprezentace znamená, že jdeme správnou cestou a chceme v ní pokračovat nadále.
Dan: Myslím, že jsme se hodně posunuli i jako tým. Měli jsme možnost hodně hrát, hodně jsme se tak posunuli, ale nejen my dva, ale třeba i Pepa (Luan Duc Truong) nebo Kuba Lžičař šli hodně nahoru.
Budete pokračovat v Brně i další sezónu?
Martin: Mám platnou smlouvu ještě na rok, na tom se nic nemění. Rádi bychom chtěli zopakovat umístění, jaké jsme měli letos, a nebojím se říct, že by si každý z nás osobně přál, aby to cinklo.
Dan: Chceme podávat stejné výkony jako letos, hlavně chceme udržet naši hru, která myslím byla divácky zajímavá a dál bavit brněnské fanoušky.
Jak jste zvládali dobu karantény? Kde jste byli a snažili jste se nějak udržovat?
Martin: Byl jsem doma s rodinou, trávil jsem s nimi hodně času, což v sezóně se příliš nedaří. Od dubna jsem pak společně s dalšími hráči pomáhal s úklidem lesů (viz reportáž). Jinak jsem se snažil občas běhat a dělat doma nějaká cvičení, na váze se ta pauze naštěstí moc nepodepsala.
Dan: Já jsem se snažil alespoň třikrát týdně udržovat fyzičku, jinak jsem byl hodně s přítelkyní a rodinou.
Díky vašim výkonům jste dostali pozvánku do NT, jak se těšíte?
Martin: Jsme oba dva moc rádi, vážíme si toho a budeme se tam chtít udržet co nejdéle to půjde.
Už víte, jaký bude program?
Dan: Zatím toho moc nevíme, ale během týdne by se měl ten program upřesnit.
Vloni jste bojovali v létě na písku, stihnete to i letos? Museli jste se třeba rozhodovat mezi plážovým a šestkovým volejbalem?
Dan: Pozvánka do reprezentace se rozhodně odmítnout nedá! Sezóna v plážovém volejbalu nicméně bude letos vinou pandemie trochu kratší, my se ale budeme snažit zahrát si na některých turnajích, oběma nám to vloni něco dalo, navíc nás to moc bavilo.
Martin: Navíc reprezentace letos nemá žádné akce, takže by to mělo být kratší a časově by se to mohlo podařit skloubit. Ale uvidíme, jak na tom budeme zdravotně, pro nás pro oba je ale priorita se udržet co nejdéle v reprezentaci a získat tam zkušenosti.
Dane, tys patřil mezi nejviditelnější hráče extraligy, byl jsi dokonce nejvíce bodující ze všech, konkurence na postu univerzála je ale v národním mužstvu obrovská (Hadrava, Finger, Indra a Šotola).
Dan: Jsou tam výborní hráči, já se tam chci ale něco přiučit od těch zkušenějších hráčů a poznal, jaké je to ve světě, proti nim jsem ale malý hráč.
Autor: Matouš Müller
