Střet dvou světů. Jako Tomanová zářila v KP Brno, jako Chlumská trénuje Šelmy

Od útrerý spolu oba brněnské týmy hrají finále extraligy.

Nezkrotná energie KP Brno jde proti vyzrálé síle v podání Šelem. Série začne v Králově Poli, domácí jsou ve finále podruhé za sebou, Šelmy poprvé v krátké pětileté historii.

„Myslím si, že v lepší psychické pohodě do toho můžou jít Šelmy. Jednak díky zkušenostem, navíc už finále je pro ně úspěch. Královo Pole má ambice úplně nejvyšší, tlak je na něm,“ porovnává výchozí pozice bývalá vynikající hráčka Markéta Chlumská. Po kariéře, jejíž velkou část strávila pod dívčím jménem Tomanová v Králově Poli, působí v roli asistentky trenéra v týmu rivala.

Jdou Šelmy do boje o titul vyklidněné, protože pro většinu z vás už je prioritou rodina, a ne sport?
My jsme klidné a finále si zahrajeme s chutí. (usmívá se) Složité jsme to měly ve čtvrtfinále s Olympem, který jsme porazily 3:2 na zápasy, od té doby máme čisté hlavy. Během sezony jsme měly výkyvy, pomohlo nám lednové posílení o zkušené hráčky Pavlu Šmídovou a Anetu Havlíčkovou. Na finále se těšíme.

Možná to tak cítila Pavla, nemůžu mluvit za všechny. Ani holky z Králova Pole nehrají volejbal za trest, taky ho mají rády. U nás v Šelmách je rozdíl v tom, že z větší části hráčky pracují, nebo jsou na mateřské, takže volejbal je pro ně trochu víc za odměnu. Holky z Králova Pole ho dělají naplno. Režim Šelem je trochu poloamatérský, je to jejich filozofie, že zkušené hráčky pokračují v kariérách na poloviční úvazek.

Markéta Chlumská, tehdy ještě jako Tomanová, v dresu KP Brno.

Play off je přitom časem, kdy se denně rozebírá každý detail. Šelmy to mají jinak?
Samozřejmě se taky připravujeme na soupeřky na videu i na tréninku, ale v menším počtu jednotek.

Platí pořád, že spolu místo některých tréninků na hřišti zajdete kvůli regeneraci na pilates?
To bývalo na startu projektu Šelem, když začínaly a kádr se skládal z prvních maminek, které potřebovaly něco jiného než být denně na hřišti. Co zůstalo, je rodinná atmosféra. Spousta dětí se kolem nás pohybuje před tréninkem nebo po něm, holky se s kočárky potkávají. Větší část základní sestavy společně trénuje dvakrát nebo třikrát týdně, tréninkových jednotek je minimum.

Volejbalové Šelmy jsou poprvé ve finále, vyzvou v něm rivalky z KP

Jste díky tomu svěžejší, což byl původně důvod, proč netrénovat denně?
S holkami z Králova Pole to vyjde asi na stejno. Odpracují toho víc, ale zase jsou mladší a rychleji regenerují. Sama jsem zvědavá, jestli zvítězí jejich nadšené mládí, nebo naše zkušené stáří. (usmívá se) Narazí na sebe dvě úplně jiné koncepce, vlastně i jiné světy.

Oba kluby fungují v Brně. Panuje mezi vámi rivalita?
Jenom ta přátelská, zdravá. Věřím tomu, že i fanoušky máme z části společné. Spousta Šelem prošla královopolským klubem od mládeže, konkrétně já mám na KP Brno jen ty nejlepší vzpomínky. Extraligu jsem tam hrála devět sezon, mám z toho pět zlatých, jednu stříbrnou a jednu bronzovou medaili. Dodnes nás pojí dobré vazby.

Stejně jako ve vaší éře po roce 2000 sází KP Brno na odchovankyně a je s nimi úspěšné. Rodí se tam stejný úspěch, jaký jste v Králově Poli s pěti tituly zažila vy?
Oni sami mluví o tom, že vrcholí jejich koncepční práce. Mají období, kdy kádr moc nemění, s vlastními hráčkami si přejí dosáhnout nejvyšších cílů, což bylo i za nás. My jsme tehdy neměly zahraniční posily, jimiž si současné Královo Pole kádr velmi dobře doplňuje. Myslím si, že k cíli směřují.

Volejbalové Šelmy Brno se radují.

Dělají i vám jako bývalé hráčce radost?
Pozor, pro mě je to soupeř! (směje se) Královo Pole má své nesporné kvality, od prosince prohrálo jediný zápas, zaslouženě je ve finále. V sezoně má s námi bilanci 4:0, takže je mírným favoritem. I nám se však daří, v semifinále jsme porazily první Liberec. Naše kvalita, hlavně v základní sestavě, je velká.

Berete finále i jako revanš za rok 2020, kdy Šelmy vyhrály základní část, ale kvůli covidu se nehrálo play off, takže byly sice první, ale titul nemají?
Pořád to máme před očima a mrzí nás to. Dodnes to považuji za nespravedlnost, že byl ročník ukončen bez vyhlášení mistra. I v roce 2021 to na nás padlo, před rozhodujícím čtvrtfinále proti Ostravě se u obou týmů objevil covid a nedohrálo se. Tehdy dostal zlato za základní část Liberec, tak proč ne rok předtím my? Pro Šelmy to byly kritické dva roky. Cítíme zadostiučinění, že jsme ve finále, že máme šanci zlato konečně vybojovat, a půjdeme si za tím.