Historie

Milí volejbaloví přátelé,

byla by velká škoda, kdyby slavná historie volejbalové Zbrojovky zůstala zapomenuta.
Tohle a další povídání se mělo napsat nejlépe před 40 lety, kdy ty nejslavnější osobnosti, které tohle všechno (samozřejmě i s dalšími) vytvořily, ještě žily a mohly se aktivně na této činnosti podílet a svými vzpomínkami ji obohatit.

Ve spolupráci s Martinem Geržou vám chceme postupně na tomto webu přibližovat památné okamžiky této minulosti. Jsem rád, že se Volejbal Brno hlásí k této slavné „Zbrojovácké“ historii  a postupná prezentace na tomto webu umožní tyto informace vhodně zpřístupnit nejen současné generaci hráčů, ale i širší volejbalové veřejnosti. Nejstarší pamětníci  a přímí účastníci bohužel postupně odcházejí  a za pár let už tady nebude skoro nikdo, kdo by to zaznamenal.

Nejen v Brně, ale v celé republice, žije stále spousta hráčů a milovníků této krásné hry, kteří si  řadu úspěchů z minulosti pamatují. A to jak na klubové tak i na reprezentační úrovni.

Když jsme se o tom bavili ve staré gardě Zbrojovky na našich pravidelných setkáváních, jejichž tradici jsme před lety založili, tak vyšlo najevo, že zase tak moc podkladů dohromady asi nedáme. Naše doba bohužel nebyla digitální, hráli jsme a trénovali a málokdo měl rodiče nebo manželku, která by mu dělala sportovní kroniku. Ale něco jsme dohromady dali.

Po letech intenzívního podnikání mám teď čas i na tyhle věci a chtěl jsem si to napřed trochu zkráceně napsat jen sám pro sebe. Po debatě v kruhu bývalých spoluhráčů jsem to ale přehodnotil a rozhodl se pro širší záběr. Myslím, že už nyní se podařilo významně obohatit naše soukromé archívy, sbírky fotografií  a osobní vzpomínky, které už časem začínaly blednout.

Za více než půl roku, co se tomu věnuji, se podařilo získat přístup k nejrůznějším archívním pramenům, nebo aspoň k tomu co se podařilo vypátrat.

S řadou lidí jsem mluvil, byl jsem několik hodin u poslední žijící legendy z největších Pavla Schenka v Bratislavě a zejména jeho pečlivě vedená kronika i osobní vzpomínky mě posunuly hodně dopředu. Mám zapůjčeny archívy od Hanky a Kajase Lázničkových, Věry a Nadi Koudelkové, něco mi zapůjčil Milan Řezníček, Zdeněk Václavík a někteří další.

Od paní Mirky Pluháčkové, dcery sekretáře Ládi Herky, který byl u všeho podstatného od roku 1959, mám z jeho pozůstalosti také nějaké fotografie a podklady. Něčeho už se asi nedopátráme, z legendárního historického zájezdu Zbrojovky do Číny v roce 1959 mám skoro 100 fotek a diapozitivů, ale už nežije nikdo, kdo by k nim a tomuto zájezdu něco více řekl. Zůstaly jen asi tři historky, které se nám před lety podařilo vydolovat z Karla Lázničky. A chybí tady v podrobnostech ta hlavní, když Zbrojovka hrála v Šanghaji s reprezentačním mužstvem Číny na fotbalovém stadiónu, kde pořadatelé uprostřed  postavili volejbalový kurt. Zbrojováci vyhráli 3:0 a přišlo se na ně podívat šedesát tisíc Číňanů, to je myslím dodnes světový rekord.
Oslovil jsem i mladší generaci hráčů, včetně těch, kteří vybojovali poslední extraligový titul v roce 1990. Byl jsem potěšen u velké většiny z nich velmi pozitivní odezvou a ochotou podělit se se mnou o své vzpomínky, fotografie a další materiály.
Navštívil jsem archív Českého volejbalového svazu v Praze a doplnil si další informace a statistiky.

Cílem toho všeho je sepsat knihu o této slavné historii.

Kniha má (pracovní) název : Slavná historie volejbalové Zbrojovky s podtitulem „Hold lidem, kteří ji vytvořili“. Nebude to jen o hráčích, ale i o pár dalších osobnostech (trenéři, rozhodčí, funkcionáři), kteří k tomuto příběhu zaslouženě patří.
Všichni, které chci zmínit a trochu o nich psát se o danou historii zasloužili, někteří (legendy) naprosto zásadně, jiní trochu méně a někteří jen okrajově, že měli štěstí, že u toho také nějak byli. Ale to není podstatné, důležité je, že jsou součástí tohoto nevšedního příběhu.

Chci celý příběh zpracovat nejprve v elektronické formě a cílem je tištěná publikace v roce 2025. Sepsání textů potřebuje více času a taky si to  musí sednout.

Časový rámec knihy je období 1962 – 1990. Není problém, aby případně někdo v budoucnu popsal i zbývající období, ale já už se tomu věnovat nebudu.

Nechci, aby kniha byla pouhým přehledem statistik a výsledků. Chci aby obsahovala i vzpomínky a zajímavé historky a přinesla tak reálné svědectví o naší volejbalové době. Konec konců i chlapská historka, která by normálně nepřekročila dveře pánské šatny se  dá zpracovat tak, že je přijatelná a neurazí. Chci, aby publikace byla maximálně pravdivá.

Kniha by se měla věnovat jen prvnímu mužstvu Zbrojovky a jejím hráčům, nebude o jiných družstvech, ani o dorostu, ani o veteránech apod. I tak toho na práci bude dost.   Chtěl bych, aby součástí knihy byl i jmenný rejstřík hráčů (a pár dalších lidí), kteří se nějakou měrou o slavnou historii zasloužili.

Spoléhám na ty z vás, kteří byli u posledního titulu Zbrojovky v roce 1990 a roky předtím, že mi pomůžete chybějící údaje dohledat. Taky chybí nějací hráči z období hlavně do roku 1970.

Řadu dalších informací – tituly MR, medaile z ME,MS, ME, PMEZ, individuální ocenění atd. jsem většinou schopen doplnit ze statistik ČVS, Ejemovy Zlaté knihy volejbalu a také ve spolupráci s žijícímu hráči.  

Budu vám velmi zavázán, když mi s knihou nějak, každý podle svých možností, pomůžete.
Byl bych rád, kdyby bylo vše hotovo včetně tisku do poloviny roku 2025.

Tak jak postupně píšu a zpracovávám archívní podklady, nacházím spoustu zajímavých věcí a o ty se s vámi na tomhle webu budu chtít postupně podělit.

Platí to i o filmových dokumentech, které se mi podařilo dohledat a to hlavně ve spolupráci s digitálním archívem České televize, kde mi vyšli hodně vstříc díky Mirce Pluháčkové, která mi zde otevřela dveře dokořán díky autoritě Moravské galerie Brno.

Při psaní mi prochází rukama spousta informací, fotografií a podkladů a ne všechny se hodí a dostanou do knihy a tak ty nejzajímavější z nich uvidíte aspoň na webu.

V Brně 25. listopadu 2024

Milan Bučík
Zbrojovka Brno 1973-81
+420 602 503 504, milan.bucik@pcdir.cz